Služebně v Praze
Share
Dálnice D1 prý existuje, abychom se jako Brňáci nedostali do prahy. No pravda to nebude a tak jsem si zarezervoval krásný hotel na pondělní akci bude totiž tolik alkoholu, že rozhodně nepojedu domů. Reprezentovat firmu na stánku s alkoholem je vždy náročné. Nicméně celodenní mluvení doprovází i pohled na krásné barmanky a majitelky podniků z celé republiky. Jednu z nich zaujala naše značka natolik, že zůstala u stánku nepoměrně dlouho a během dne se i vracela a pokládala různé otázky. Mám rád lidi se zájmem o svoji práci a tak jsem ochotně odpovídal. Akce se pomalu balila a já poděkoval kolegům a vyrazil do víru města. U vstupu do areálu jsem potkal tuhle zvědavou návštěvnici, tak jsem ji pozdravil a popřál jí hezký večer. Načež jsem dostal otázku zda si nechci ještě někam zajít popovídat. Musím říct, že po celodenním kecání, jsme úplně náladu neměl ale prý bude mluvit hlavně ona. Vzal jsem ji tedy do svého oblíbeného podniku, protože prozradila, že má ráda dobré pivo.
U piva povídala o svojí práci a o tom, jak těžké je najít nové lidi a podobně. Gastronomie je prostě náročná disciplína.
Já se koukal na její bohaté kudrnaté vlasy, plné rty a její hezkou postavu. Měla moc hezký hlas a i oči byly opravdu krásné zelené barvy.
Po prvním pivu odešla na toaletu a já si mezitím vyřídil hovor s kolegou. Když se vrátila usmála se a položila otázku, kam budeme pokračovat. U toho se rozhlédla a nenápadně si rozepnula horní knoflíček u svých šatů. Přesně o ten jeden víc, než je pro slušné jednání potřeba.
Navrhl jsem koupit pár piv na degustaci a pokračovat na můj hotel, protože nerad chodím k lidem, které vidím poprvé v životě. Ocenila to a tak jsme vzali pár plechovek a opustily prostor.
Na hotelu jsme si dali první plechovku a rozjela se diskuse na zajímavá témata.
„Nedáme si vanu?“ Položila otázku.
Proč ne, odpověděl jsem a šel ji napustit. Když jsem vešel do pokoje stála tam v šatech, které měla zcela rozepnuté. Krásná větší prsa, tmavé hnědé bradavky a klín upravený do tenké čárky.
„Na co čekáš, svlékat a do vany.“
Udělal jsem co řekla a pak si ve vaně sedla přede mne, opřela si mi o hrudník a nalila další pivo.
Napil jsem se a položil sklenici na okraj vany. Začal jsem jí líbat na krku a u toho jí masírovat její krásná prsa. Přivřela oči a lehce se napila piva. Krásné spojení dvou věcí. Zajel jsem jí rukou do rozkroku a našel její klitoris.
Hraní pokračuje.
Po chvilce odstrčila moji ruku a sedla si na okraj vany.
Roztáhla nohy.
A nalila si do klína trochu piva.
Nemusela nic říkat. Jazykem jsem začal vychutnávat její klín a ona mi jezdila rukou ve vlasech a občas kápla trochu lahodného moku na svoji mokrou kundičku.
„Teď já jo?“
Přerušila moje hraní. Sedl jsem si tedy na okraj vany, ona si klekla a lehce ukápla na můj žalud piva. Začala ho kroužením jazyka lízat a občas sát.
„Miluju vyholené kluky!“
Zasunula si ho až po kořen do pusy a polykala.
Protočily se mi panenky.
Když jsme si takhle vychutnali pivo, opustila se vana a šlo se do postele. Já si sedl, opřel se o pelest a ona si nasedla.
Otevřela další plechovku. Nalila nám pivo.
„Na zdraví!“
Napila se a začala vysedat s rukou opřenou o moji hruď.
„Šuk a pivo dohromady. Dvě moje oblíbené činnosti.“
Nalila si trochu piva na prsa a já si užíval sání a kroužení jazykem po bradavkách.
Nakonec si klekla na všechny čtyři, vyšpulila svoji krásnou prdelku a já ji dokončil zezadu.
Alkohol funguje a tak zatímco si užívala orgasmu, udělal jsem se zpožděně i já. Moje sperma ji dopadlo až skoro ke krku. Přitáhl jsem si jí za vlasy a líbal ji šiji a krk. Smála se tomu.
Chvilku jsme leželi vedle sebe a já se díval na křivky jejího krásného těla.
„Máme poslední pivo!“
Sedla si na křeslo, jak jí pánbůh stvořil a nalila.
„Ty jsi nezmar!“
„Já? Já jsem orgasmoalkoholik!“
To zase rozesmálo mě.
Dopito.
„Půjdeme ještě na jedno do toho baru a pak čau lásko.“
Poslední pivo na rozloučeno.
Poděkování za večer.
Pusa na rozloučenou, u které mi přejela rukou rozkrok a strčila ruku do kapsy.
Na hotelu jsme pak vytáhl z kapsy její kalhotky a na nich číslo. Zezadu pak text
„Stav se za mnou do práce, třeba domluvíme spolupráci.“
KONEC